Kašperské Hory

Významné středisko turistiky a zimních sportů a nejvýše položené město (730 m) gotického rázu v Čechách bylo založeno jako rozsáhlá hornická osada při důležitém zlatonosném revíru na přelomu 13. a 14. století. Pravděpodobně však již ve 12. století tu sídlili lidé poblíž kostela sv. Mikuláše. Ve 14. století byl zdejší zlatonosný revír druhým nejvýznamnějším po středočeském Jílovém, v roce 1345 získala tehdejší osada práva svobodného horního města. V letech 1356 – 66 Karel IV. nechal zřídit obchodní silnici z Pasova do Kašperských Hor, Sušice, Klatov a dále do Prahy. Tehdy město zažívalo velký rozmach, zlato se těžilo prakticky v celém blízkém okolí i na jeho území. V roce 1584 byly Kašperským Horám, které již výrazně profitovaly i z obchodu, uděleny výsady královského horního města. V roce 1617 si bohaté prosperující město mohlo dokonce dovolit koupit blízký hrad Kašperk. Ve 2. polovině 17. století však došlo k útlumu těžby zlata, v roce 1777 bylo dolování definitivně zastaveno. Postupně se ve městě a jeho okolí začala rozvíjet drobná výroba, řemesla, sklářství a železářství, přímo v Kašperských Horách byla sirkárna. V následujících dobách došlo ještě k několika pokusům o obnovu těžby zlata, náklady ale vždy převyšovaly výnosy, a tak byla pokaždé zastavena. Poslední snahy o těžbu proběhly v době nedávné, naštěstí však zvítězil zdravý rozum a snaha o zachování zdejší takřka neporušené přírody, a tak dnes žije město zejména z cestovního ruchu. Je tu množství hotelů a penzionů, příjemných restaurací, dvě infocentra a vyhledávaný lyžařský areál. S Kašperskými Horami a jejich okolím se můžeme seznámit prostřednictvím několika lokálních vycházkových okruhů, turistickými lákadly jsou i místní pobočka Muzea Šumavy a Muzeum historických motocyklů, hraček a pivních lahví.

Městskou dominantu tvoří monumentální arciděkanský kostel sv. Markéty stojící na nedávno citlivě zrekonstruovaném, mírně svažitém náměstí. Původně gotická stavba ze 14. století byla v roce 1883 upravena novogoticky, tehdy také vyrostla 50 m vysoká věž. Svatyně skrývá cenný barokní interiér s bohatě řezaným hlavním oltářem. U kostela jsou na trávníku jako připomínka zpracování zlaté rudy umístěny zlomky mlecích kotoučových kamenů a balvany s vyhloubenými důlky pro amalgamaci. Náměstí obklopuje několik domů se středověkými jádry, cenná je renesanční radnice ze 16. století se třemi barokními štíty. Jižně od náměstí stojí novorománský kostel P. Marie Sněžné z doby po polovině 19. století, který je cílem tradičních srpnových poutí. Poblíž oblíbeného lyžařského areálu, jihovýchodně od centra, leží zajímavý soubor dřevěných domků, nazývaný Na Prádle. Jeho název souvisí se středověkým propíráním zlatonosných písků a kamenných drtí. Z odpadu, který při této činnosti ve středověku vznikal, vyrostla navážka, na které si v 1. třetině 20. století z nespotřebovaného deputátního dříví stavěli domky dřevorubci. Jihozápadně od centra města je na úpatí Šibeničního vrchu umístěn kamenný pranýř z roku 1630. Původně stál na náměstí, po ztrátě své funkčnosti kolem roku 1800 byl upraven na boží muka a přenesený na současné místo.

 

Více se dočtete v tištěných turistických průvodcích nakladatelství Soukup & David. 

 

Kam na výlet: Amálino údolí, Hrad Kašperk, Kostel sv. Mikuláše v Kašperských Horách, Losenice, Obří Hrad, Pustý hrádek, Záluží