Šumava.info »
Kam na výlet »
Příroda
Příroda
V Národním parku Šumava se nachází řada zajímavých a krásných míst. Na této stránce o nich najdete základní informace.
Nejvyšší hora (1 032 m) Vítkokamenské hornatiny na pravém břehu Lipenské přehrady nad vsí Svatý Tomáš. Na zaobleném vrcholu stojí dosud mohutné zříceniny hradu, nejvýše položeného v ČR. Založili jej ve 2. polovině 13. nebo... více
Zalesněný horský vrchol (935 m) nad pravým břehem Lipenské přehrady s komplexem přirozených květnatých bučin a jedlobučin. Severozápadním směrem vybíhá z vrcholu skalnaté bradlo zv. Medvědí stěna, zakončené dvěma mohutnými... více
Přehradní nádrž na Vltavě mezi Lipnem nad Vltavou a Novou Pecí, první stupeň Vltavské kaskády, vybudovaný v letech1950–59, s nadsázkou nazývaný „šumavské moře“. Kombinovaná zemní a gravitační hráz je 296 m dlouhá a... více
Miniaturní skalní město (840 m) v zalesněném svahu Medvědí hory nad hrází Lipenské přehrady, na první pohled skutečně připomíná rozvaliny hradu. Tvoří je mohutné skalní bloky a balvany, oddělené průrvami. Z nejvyšší... více
Hojně navštěvovaný přírodní útvar vysoko nad pravým břehem Vltavy nedaleko silnice z Lipna nad Vltavou do Vyššího Brodu. Tvoří jej zubatá skalní hradba z dvojslídé žuly, mrazovým zvětráváním rozpukaná do kvádrů bizarních... více
Hraniční potok, v Rakovské zátoce ústící do vodní nádrže Lipno. V místě jeho křížení se Schwarzenberským plavebním kanálem je kanál velice pěkně upraven, probíhají zde ukázky plavení dřeva. Přístup od parkoviště v lokalitě... více
Tři opuštěné jámové lomy na krystalický vápenec (mramor) v lesíku západně od osady Muckov, od roku 1990 chráněné jako přírodní památka o rozloze 3,38 ha. Těžily se tu vápencové „lavice“, které se uklánějí do hloubky pod... více
Pomníček v lesích na Medvědí stezce 2 km od osady Jelení. Označuje místo, kde byl 14. listopadu 1856 zastřelen poslední medvěd v Čechách. Vycpaný huňáč, přesněji patnáctiletá, 230 liber vážící medvědice, je jedním z... více
Zalesněná hora (1 049 m) nad údolím Jezerního potoka. V horních partiích vzniklo zvětráváním místní tzv. pleknštejnské žuly pozoruhodné skalní město s mnoha pojmenovanými útvary (Skalní hrad, Perníková skála, Obří kostky,... více
Německy Plöckenstein, nejvyšší hora české části Šumavy (1 378 m) na hranici s Rakouskem. Vrchol tvoří výrazné seskupení žulových skal a balvanů. Průměrná roční teplota zde dosahuje pouze 3 °C, roční srážky se pohybují kolem 1... více
Šumavská hora (1 361 m) na hranici s Německem, německy zvaná Bayerischer Plöckenstein (Bavorský Plechý), jejíž plochý vrchol pokrývá výrazné seskupení skal a balvanů. Velké skalní bloky, vysoké asi 8 m, tvořené do sebe... více
Německy Dreisesselberg, hora (1 312 m), jedno z nejnavštěvovanějších míst hraničního hřbetu Šumavy. Již v Bavorsku, pár metrů za českou hranicí, se zvedá skupina žulových skal, která dala místu jméno. Na vrchol skalního bloku... více
Skalnatý vrchol (976 m) necelý 1 km jihozápadně od hory Stožec (1 065 m) s porostem pralesovitého charakteru. Na vrcholové skále se tyčí 5 m vysoký železný kříž a těsně pod ním jsou zarůstající základy zdí strážního... více
Výrazný vrchol (1 264 m) se skalnatými útvary a výhledem omezeným stromy. Na svazích je obora (3 000 ha), v níž se chová hlavně jelení zvěř.
více
Jedinečný komplex mokřadů a vrchovišť při přirozeně meandrujícím vltavském řečišti s četnými tůněmi a mrtvými rameny je patrně nejcennější šumavskou lokalitou s přežívající reliktní flórou a faunou. Údolní vrchoviště... více
Významné turistické místo a vyhlášené vodácké tábořiště v meandru Teplé Vltavy. Zlatá stezka tudy brodem zdolávala řeku, později byl vybudován most. Svůj náklad tudy nosili soumaři – a tím je... více
Někdejší součást velké Schwarzenberské obory byla po kalamitě v roce 1870 ušetřena dalšího kácení, a tak byl položen základ k dnešní přírodní rezervaci (8,29 ha). Chrání se zbytek pralesního porostu se smrkem ztepilým, bukem... více
Nejznámější český prales a třetí nejstarší chráněné území u nás neleží přímo na vrcholu, ale v poměrně prudkém svahu západního bočního hřebene (v nadmořské výšce 940 –1 120 m) – proto také většina... více
Strmá pararulová skála v pravém svahu údolí Blanice je chráněna jako přírodní památka (1,92 ha). Krásně tu je v době, kdy skály pokryje žlutý koberec tařice skalní, roste tu i lilie zlatohlavá, vemeník... více
Zalesněná hora (1 096 m), nejvyšší na Prachaticku, s 27 m vysokou zděnou rozhlednou z roku 1883 a turistickou chatou. Vzhůru od Libínského Sedla vede silnička (parkoviště v Sedýlku asi 2 km od vrcholu, dále zákaz vjezdu). Na... více
Na jižním okraji vísky Sudslavice v údolí Volyňky stojí mlýn U Vanických (v provozu do roku 1938) a před ním památná Sudslavická lípa. Lípa velkolistá je stará 600 –700 let, vysoká 26 m a obvod kmene má úctyhodných 1 170 cm!... více
Velmi nápadná hora (907 m), která nás vítá při příjezdu z vnitrozemí. Nemůžeme si ji splést – televizní vysílač je nepřehlédnutelnou dominantou. Více nás ale bude lákat další stavba na vrcholu – kaple ve tvaru románské... více
Oblíbené výhledové místo (1 080 m) (zvláště v době, kdy jsme se na Alpy mohli většinou jen dívat, než se tam přímo vydat) u Švajglových Lad nad silnicí Lipka – Borová Lada. Za dobrých podmínek je odtud vidět Dachstein.
více
Vrch (1 066 m) nad stejnojmennou obcí, okrajový bod Javornické vrchoviny. Stojí tu kamenná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce necelých 40 m spojená s vysílačem mobilního operátora. Původní stavba napodobující obrannou věž... více
Rulové skalní útvary (850 m) vzniklé působení vody a mrazu na trase naučné stezky okolo Churáňova. Z jejich vrcholu se mezi stromy nabízí omezený výhled.
více
Skalnatý vrchol (1 058 m) tvořený žulovým porfyrem s balvanovým mořem na úpatí. V jednom z balvanů při cestě pod vrcholem je vytesaná kaplička s nápisem z roku 1916, připomínajícím, že ji vystavěl Johann Klement z... více
Jedna z nejkrásnějších šumavských vyhlídek (950 m) na jedné z pastvin ve svazích Javorníku nabízí neopakovatelné výhledy na centrální část Šumavy s dominantním Boubínem.
více
Vrchol (1 075 m) zvedající se východně nad údolím Losenice, někdy Popelník. Archeologické nálezy prokázaly, že v minulosti tu bylo pravěké mohylové pohřebiště, stopy mohyl jsou v terénu patrné dodnes. Východní svahy... více
Přírodní rezervace (640 – 870 m) chránící romantické, hluboce zaříznuté údolí Zlatého potoka. Jeho svahy zdobené četnými skalními výchozy a suťovými poli ukrývají velké množství štol připomínajících hornickou... více
Říčka pramenící pod vrcholem Přilba v nadmořské výšce 1 118 m vytváří během svého toku nádherné přírodní scenérie, zejména v údolí pod Popelnou, které jsou na několika místech chráněny jako součást první zóny... více
Protáhlý plochý vrchol (902 m) zvedající se nad osadou Albrechtice, kde již v době halštatské stávalo keltské hradiště. Později opevněný areál o rozměrech 400 × 130 m využívali Slované. Nedaleko hradiště vyčnívá... více
Výrazný zalesněný rulový vrch (845 m) zvedající se nad západním okrajem Sušice. Již od roku 1896 tu stojí rozhledna, ke které původně patřila útulna Klubu českých turistů. V roce 1934 byla poškozená stavba nahrazena novou... více
Vrch (662 m) zvedající se nad pravým břehem Otavy poblíž Annína s kostelem sv. Mořice ukrytým mezi stromy,pozdně románskou stavbou z let 1230–40. Svatyně se řadí k nejstarším církevním stavbám v kraji a dodnes si... více
Hlavní pramenná větev Vltavy pramení na východním svahu Černé ve výšce 1 172 m, v Kvildě se setkává s Kvildským potokem, obrací se k jihovýchodu, teče malebným údolím, kterým vede i silnice. V obci Borová Lada přijímá Vydří... více
Rašeliniště (910 m) o mocnosti rašeliny 7 m, porostlé rašelinnou klečí, rašelinným borem a keříky břízy zakrslé. V jižní části se vytvořilo rašelinné jezírko (1,3 ha), největší svého druhu v ČR, hluboké až 1,5 m. Rostou zde... více
Mimořádné výhledové místo (1 235 m) při turistické značené cestě od pramene Vltavy do Modravy. Velkolepému panoramatickému obrazu „vévodí“ Roklan a Velký Javor.
více
Jedno z menších vrchovištních rašelinišť (1 090 m) tvořené, jak název napovídá, třemi menšími jezírky, částečně skrytými mezi klečovými porosty a mnoha typickými rašelinnými druhy, např. lišejníky, mechy, klikvou... více
Horský potok vznikající spojením několika zdrojnic sbírajících vody v rašeliništích v okolí Horské Kvildy. Na jeho horním toku jsou na březích patrné sejpy, které připomínají, že se tu v minulosti rýžovalo zlato. V dolní části... více
Jeden z nejkrásnějších šumavských vodních toků pramenící nedaleko Železné Rudy ve svazích Můstku (1 090 m). Nejdříve stéká z Pancířského hřbetu, protéká Kochánovskými pláněmi, kde zejména v úseku u bývalého Zhůří... více
Největší (3 615 ha) a nejzachovalejší komplex vrchovištních rašelinišť na Šumavě (1 000–1 100 m) zanesený do seznamu lokalit chráněných podle tzv. Ramsarské konvence. Jeho součástí jsou slatě Přední a Zadní Mlynářská,... více
V minulosti zlatonosná řeka bez vlastního pramene vznikající soutokem Vydry a Křemelné u Čeňkovy Pily. Celková délka jejího toku je113 km, pod hradem Zvíkov se vlévá do Vltavy. Její úsek mezí Čeňkovou Pilou a Radešovem je... více
Jeden z nejkrásnějších šumavských vodních toků pramení v rašeliništích na svazích Blatného vrchu (1 367 m) a postupně přibírá řadu dalších menších přítoků. V úseku mezi Rybárenskou slatí a Modravou vytváří nádherné údolí a... více
Nejvyšší hora (1 465 m) Šumavy a Bavorského lesa, nacházející se v Německu, asi 4 km za státní hranicí. Těsně pod vrcholem stojí turistická chata a horní stanice kabinkové lanovky, ze skalisek od kříže na... více
Jedno z pěti jezer ledovcového původu na české straně Šumavy. Leží v žulovém a rulovém karu na svazích Poledníku v nadmořské výšce 1 080 m. Má plochu 3,7 ha, maximální hloubku 15 m, je hrazeno 9 m vysokým balvanitým valem a... více
Horské sedlo (975 m), oddělující hory Špičák a Pancíř, prochází přes ně hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Z některých míst se otevírá daleký výhled, stojí tu moderní hotely a penziony, motoristům slouží... více
Hora (1 214 m) v Pancířském hřbetu (Pancíř – Můstek – Prenet), ideální místo pro start pěších, cyklistických i lyžařských výletů. Její hřbet je pramennou oblastí a významným evropským rozvodím, pod vrcholem na... více
Výrazná rulová hora (1 315 m) nedaleko německých hranic nad Prášilským jezerem. Bývala středem oblíbeného loveckého revíru, v minulosti tu stávala chata Na Tokáni, v níž se scházeli domácí i cizí střelci, hosté knížete... více
Nejmenší (2,78 ha) a nejvýše položené (1 096 m) jezero ledovcového původu na české straně Šumavy v karu na severovýchodním svahu hory Debrník (Plesná, Lackenberg), hluboké maximálně 3,9 m. Časem ztrácelo vodu a postupně se... více
Největší (18,4 ha), nejhlubší (39,8 m) a nejníže položené (1 008 m) šumavské jezero. Vzniklo v období čtvrtohor, kdy některé šumavské svahy pokrývaly drobné ledovce. Po ústupu doby ledové po nich zůstaly zahloubené pánve zvané... více
Druhé největší šumavské jezero (10,34 ha) v ledovcovém karu pod strmou, 330 m vysokou stěnou na jihovýchodním svahu Jezerní hory. Leží v nadmořské výšce 1030 m, největší hloubka je 36,7 m. Stejně jako Černé jezero má poměrně... více
Nejkrásnější šumavská hora (1 293 m), ležící v Královském hvozdu na hranici s Německem (německy Grosser Osser). Spolu se sousedním Malým Ostrým (1 266 m) vytváří charakteristickou siluetu, pro níž býval také nazýván Prsa Matky... více
Vodní dílo bylo vybudováno v letech 1965–69 na řece Úhlavě a slouží především jako zásobárna pitné vody pro Plzeň a oblast Domažlicka. Kamenitá hráz je 337 m dlouhá a 36 m vysoká a zadržuje zhruba 1 milion kubíků vody,... více
Národní přírodní rezervace (rozloha 79,02 ha, vyhlášená roku 1972), která chrání kaňonovité údolí Bílého potoka s vodopády a pralesním porostem v rozsáhlém lesním komplexu na sv. svazích Královského hvozdu. V horním toku potoka,... více
Druhá nejvyšší šumavská hora (1 453 m) a nejvyšší bod národního parku Bavorský les nedaleko hranic s Českou republikou. Spolu se svým menším bratříčkem Malým Roklanem (1 399 m) vytvářejí nezaměnitelnou siluetu, zejména při... více
Vrchol (1 373 m) v bavorské části Šumavy, v těsné blízkosti českých hranic. Mezi ostatními šumavskými horami vyniká zejména díky rozlehlému kamennému moři ve vrcholových partiích, odkud se otevírají nádherné výhledy. Za... více
Asi 7 km dlouhé kaňonovité údolí řeky Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou lemované strmými zalesněnými svahy s mnoha četnými skalními útvary, a rozsáhlým kamenným mořem nad levým břehem řeky v jeho dolní části. Hučící řeka... více
Jedna z nejznámějších šumavských slatí (1 058–1 075 m) odvodňovaná Hamerským a Kvildským potokem. Část rašeliny byla z plochy 103 ha před rokem 1933, kdy bylo celé území vyhlášeno přírodní rezervací, odtěžená.... více
„Kultovní“ místo turistů, pramen „matky“ českých řek, nejpohodlněji přístupný po asfaltové silničce od Kvildy. Naše nejdelší řeka zde pramení vysoko nad komunikací ve výšce 1 172 m. V roce 1923 byla nad cestou... více
Zajímavá technická památka sloužící ve své době k dopravě dřeva na Čeňkovu pilu a další pily na řece Otavě, která obcházela nesplavný úsek řeky Vydry. Asi 14 km dlouhý kanál vybudoval na přelomu 18. a 19. století na... více
Rozložitá zalesněná hora (1 362 m), se sousedním Bobíkem výrazná krajinná dominanta. Žulovýobelisk na vrcholu připomíná návštěvu kardinála Bedřicha Schwarzenberka 3. 8. 1867, dále je zde trigonometrický bod I. řádu. Stávala zde stará... více
Jedno z pěti horských jezer (1 090 m) na české straně Šumavy v severovýchodním svahu Plechého, I. zóna Národního Parku Šumava. Má plochu 7,48 ha, obvod 1 242 m, největší hloubku 18,30 m, celkový objem zadržené vody dosahuje 617 000... více
