Šumava.info »
Šumava »
Města a obce regionu
Města a obce regionu
Přehled měst a obcí na Šumavě.
Půvabné, starobylé a klidné město je zajímavou vstupní branou do západní části Pošumaví. Typické siluety Černé věže a jezuitského kostela Neposkvrněného početí P. Marie jsou nezaměnitelné a pěkně z dálky zdraví zvědavé... více
Průmyslové město Nýrsko (452 m), známé především více než stoletou tradicí výroby brýlí, nemá žádné závratné množství památek. O to atraktivnější je jeho okolí, zalesněné svahy šumavských kopců, které se sem natahují... více
Městys (505 m), dříve nazývaný též Deštice, se stal městečkem již v 16. století. Kolem se mohutnými oblouky po vysokém náspu s několika mosty klikatí železniční trať z Plzně do Železné Rudy. Právě tady se lokomotivy nadechují, aby... více
Rekreační ves (890 m) ležící ve svahu Můstku při silnici z Nýrska do Železné Rudy, nabízí ideální lyžařské terény pro začátečníky. Toto vyhledávané centrum především zimní rekreace s řadou hotelů a penzionů vzniklo v 16.... více
Malá roztroušená obec (582 m) v hlubokém údolí Úhlavy pod horou Ostrý. Původní osadu, připomínanou v roce 1429, tvořilo jen několik dvorců, patřících ke Královskému hvozdu. Zdejší obyvatelé bývali svobodní a podléhali přímo... více
Horská osada (840–870 m) s rozptýlenou zástavbou, hotely a penziony v jihozápadním svahu Můstku v závěru údolí Úhlavy, dnes využívaná převážně k rekreaci. Roste tu několik unikátních památných stromů, mezi nimi na louce mezi... více
Malá ves (510 m) při silnici na hraniční přechod Svatá Kateřina. Jméno má podle milířů, v nichž se pálilo dřevěné uhlí pro okolní sklárny. Na návrší (543 m) stojí hodnotný kostel sv. Linharta. Byl vybudován pozdně goticky kolem roku 1440. Ve 20.... více
Horské město (770 m), turistické centrum západní Šumavy a jedno z nejvyhledávanějších šumavských letovisek. Leží v údolí říčky Řezná při česko-německé hranici na dohled nejvyšší šumavské hory Velký Javor.
Územím... více
Místní část Železné Rudy (720 m), ležící při bavorské hranici, plynule přecházející v Bavorskou Železnou Rudu. Jméno má po Alžbětě, dceři významného sklářského podnikatele a majitele zdejšího panství Jana Jiřího... více
Německy Bayerisch Eisenstein, „dvojče“ naší Železné Rudy (Markt Eisenstein), ležící přímo na státní hranici v údolí Řezné. Obdobně jako česká část se vyvinula do podoby letního i zimního střediska s množstvím apartmánů,... více
Šumavský městys (716 m) při frekventované silnici z Klatov do Železné Rudy. Počátkem 60. let 14. století jej získal bohatý vladyka Vilém z Čachrova, který tu v letech 1380–90 postavil mohutnou a výstavnou tvrz, obklopenou vodním... více
Dříve Zejbiš (z německého Seewiesen), vysoko položená šumavská ves (842 m) při silnici Klatovy – Železná Ruda. V minulosti tu sídlil hlavní rychtář osmi svobodných rycht v oblasti Královského hvozdu. Původní kapli přestavěli a... více
Téměř zaniklá osada (804 m) ve svahu nad údolím stejnojmenného potoka, tekoucího do Bavorska, nedaleko státní hranice. Tvořilo ji několik skláren. Dominantou osady býval barokní zámek, vystavěný v letech 1779–90 pro... více
Vysoko položená osada (908 m), kdysi poměrně velká ves, dnes jen několik domů v mělkém údolí Drozdího potoka. Byla založena po roce 1801, v době, kdy Jiří K. Abele koupil sklárnu a osadu Hůrka a při silnici na Železnou Rudu založil... více
Obec (876 m), oblíbené turistické středisko a výchozí bod atraktivních šumavských výletů. Najdeme zde několik penzionů, ubytovat se dá i v chatě KČT. Jsou tu restaurace, pošta a v objektu obecního úřadu sídlí informační středisko.... více
Jedno z nejznámějších šumavských letovisek (840–900 m) a středisek zimních sportů při silnici a ve svahu nad úpatím Jezerního potoka, místní část Železné Rudy. Původní osada vznikla teprvev 70. letech 19. století při výstavbě železnice a ražbě... více
Rázovitá šumavská obec (985 m) leží v srdci Plání na soutoku Roklanského, Filipohuťského a Modravského potoka, poprvé se připomíná v letech 1614 a 1617. Tehdy zde existovala samota s pastvinami pro soumary, putující po jedné z větví Zlaté stezky z... více
Ideální výchozí místo (900 m) k procházce dramatickým údolím Vydry u bývalého králováckého dvorce, ležícího při silnici ze Srní na Modravu a vybudovaného na počátku16. století spolu s nevelkou osadou. V letech 1523–1818 tu byla v... více
Nevelká osada (670 m) v místech bývalé pily na soutoku Vydry a Křemelné, dnes hotel a další ubytovací zařízení, parkoviště, stánek s občerstvením. Čeňkova Pila je ideálním výchozím místem k návštěvě údolí Vydry a kaňonu... více
Původně osada (1 093 m) založená roku 1785 spolu se sklářskou hutí vyrábějící duté sklo. V roztroušené osadě stojí několik původních stavení šumavského typu, některá jsou upravena na rekreační zařízení, z její horní části... více
Významné středisko rekreace (858 m) ve střední části Šumavy s několika hotely, penziony, restauracemi a obchody. Poměrně mladá obec se vyvinula jako dřevařská osada počátkem 18. století, pravděpodobné však je, že již... více
Významným centrem letní i zimní rekreace je horská obec Kvilda (1 063m), která patří k nejvýše položeným na území České republiky. V drsné horské krajině uprostřed rozlehlých plání lemovaných hustými lesy vytváří... více
Malebná rekreační obec (900 m) na okraji rozsáhlých vřesovišť při ústí Vydřího potoka do Teplé Vltavy, s typickými šumavskými usedlostmi se skládanými lomenicemi a s řadou ubytovacích zařízení, ideální výchozí místo k... více
Osada (960 m) v údolí Teplé Vltavy. Stávala zde sklárna, později papírna a brusírna dřeva, za 2. světové války tu Němci vybudovali podzemní továrnu na letecké součástky. Před dávnými lety tudy vedly pašerácké stezky, které po... více
Nejvýše položená obec (1 063 m) a zároveň jedna z nejmalebnějších u nás, s typickou šumavskou architekturou. Na návrší u silnice stojí bývalý Polaufův hostinec (dnes hotel Rankl) – právě v něm začíná děj Klostermannova románu... více
Významné středisko letní i zimní rekreace (990 m) ve svazích vrchu Přilby s četnými ubytovacími zařízeními, lyžařským areálem a množstvím upravovaných běžeckých tratí. V minulosti tu bylo v provozu několik sklářských hutí,... více
Jedním z významných měst šumavského podhůří, důležitým turistickým zázemím a branou do oblasti střední Šumavy je město Sušice (472 m). Návštěvníkům tu slouží množství restaurací a ubytovací kapacity všech cenových... více
Osada (725 m) patřící k nejstarším šumavským sídlům, údajně existovala již v roce 900. Zdejší kostel P. Marie a sv. Petra a Pavla byl vysvěcen roku 1179, jeho současná raně gotická podoba pochází z doby před polovinou 13. století.... více
Sklářská osada (515 m) na pravém břehu Otavy na úpatí vrchu Mouřenec. Vznikla v 18. století, v roce 1796 byla na místě starší zastaralé sklárny vybudována nová, produkující zejména křišťálové sklo. Její výrobky byly... více
Nevelká osada (850 m), administrativní součást nedalekých Hartmanic, s dominantním barokním poutním kostelem sv. Vintíře z roku 1734. Vedle kostela je pěkně upravená studánka s údajně léčivou vodou. Hlavním turistickým lákadlem osady... více
Nevelké podhorské městečko (712 m) s 1 160 obyvateli bylo založeno v místě staré celnice snad ve 13. století. V minulosti přinášely místním obyvatelům bohatství zlaté doly v okolí. Dominantou Hartmanic je původně gotický kostel sv.... více
Nevelká ves (675 m), v minulosti královské horní město při zlatých dolech založených v 1. polovině 16. století. Její dominantu tvoří původně barokní kostelík P. Marie z poloviny 17. století. Poblíž kostela můžeme navštívit... více
Významná obec (485 m) na říčce Ostružné se vzorně rekonstruovaným barokním zámkem, který vybudovali po roce 1731 na místě starší renesanční stavby, jehož součástí je i kaple sv. Valburgy. V současnosti je v zámku... více
Na návrší u vsi (490 m) najdeme v modřínovém hájku zříceninu tvrze připomínané roku 1234 a využívané v minulosti pravděpodobně jako lovecký či strážní hrádek. V polovině 16. století je uváděná jako pustá. V... více
Nevelká osada (880 m) nad údolím Tepelského potoka s několika pěknými šumavskými staveními, v minulosti sídlo jedné z králováckých rychet. Poblíž u cesty a modré turistické značky stojí tři umrlčí prkna z roku 1936,... více
Nevelká pošumavská ves (569 m) s původně barokním zámkem a přilehlým parkem. U zámku stojí v jádru raně gotický kostel sv. Jana Křtitele, později barokně upravený. V centru vsi je ohrada s daňky a lamami, oblíbenou... více
Obec (558 m) v širokém údolí Volšovky s dominantním raně gotickým kostelem sv. Petra a Pavla ze 13. století se starší románskou věží, která byla v 19. století romanticky upravena. Zbytky zdí okolo svatyně a gotická brána... více
Nevelká ves (530 m), součást Petrovic, s pěkně zachovanou tvrzí ze 14. století. V patrové hranolovité stavbě se konají příležitostné výstavy a koncerty.
Více se dočtete v tištěných turistických... více
Obec (622 m) v malebné poloze ve svahu nad říčkou Ostružnou s dominantním hradem stojícím na vysokém ostrohu nad údolím. Postavil ho v letech 1290–1318 Bušek z Velhartic, komorník a průvodce krále Karla IV. na jeho... více
Významné středisko turistiky a zimních sportů a nejvýše položené město (730 m) gotického rázu v Čechách bylo založeno jako rozsáhlá hornická osada při důležitém zlatonosném revíru na přelomu 13. a 14. století. Pravděpodobně... více
Nevelká obec (638 m) na Nezdickém potoce sloužící dnes jako důležité turistické zázemí. Je tu několik ubytovacích zařízení, oblíbené koupaliště i menší lyžařské terény.
Více se dočtete v tištěných turistických... více
Obec (885 m) v malebné pošumavské krajině při silnici Kašperské Hory – Stachy připomínaná roku 1295. Její dominantu tvoří půvabný kostel sv. Martina. Původně pozdně románská stavba byla založená v 1. čtvrtině 13. století, ve 2.... více
Rekreační osada (880 m) v malebné poloze na horním toku Losenice, v úzkém lučinatém údolí sevřeném Popelnou horou (1 075 m) a hřebenem Valy (1 010 m). V minulosti tu stávalo několik mlýnů, dnes rekreační chaty,... více
Osada (560 m) města Rejštejna na levém břehu Otavy kde byla v minulosti v provozu papírna (do roku 1917). V roce 1920 tu byla vybudována dodnes funkční vodní elektrárna se zajímavě řešeným náhonem z řeky Otavy. Pěknou ukázkou... více
Co do počtu obyvatel jedno z nejmenších měst (568 m) u nás. Leží na soutoku Otavy a Losenice a jeho vznik souvisí zejména s rýžováním zlata na Otavě. Až do roku 1584, kdy získal práva královského horního města, tvořil Rejštejn... více
Podhorská obec (605 m) s dominantním trojlodním poutním kostelem Narození P. Marie, původně románskou svatyní z 1. poloviny 13. století, později rozsáhle barokně přestavěnou. Z původního kostela se dochovala sdružená okénka ve... více
Významné zázemí letní i zimní rekreace s množstvím ubytovacích a stravovacích kapacit tvoří podhorské městečko Stachy ( 738 m). Náleží k němu na 16 osad a samot, rozlohou patří k největším obcím České republiky.... více
Rozptýlená horská obec (900 m) ve svazích stejnojmenného vrchu v místech sklářské huti založené v 16. století. Ta využívala zdejší doly na křemen, které dodnes připomíná jedna z dochovaných štol. V obci a blízké osadě... více
Horská ves (850 m) na úpatí Javorníku. Dochoval se tu cenný soubor lidových staveb – rozložitých šumavských stavení s polovalbovými střechami. Ojedinělou památkou je tzv. kohoutí kříž z 19. století, jeden z mála zachovaných... více
Jedno z nejvýznamnějších šumavských zimních středisek (1 000 – 1 119 m) s několika sjezdovkami, vleky a dvěma lanovkami, které je díky mnoha kilometrům strojově upravovaných stop pravým běžkařským... více
Rozlehlá obec (732 m) na Zdíkovském potoce s původně renesančním zámkem vybudovaným v 16. století na místě starší tvrze. Dnešní strohá podoba objektu sloužícího jako hotel a restaurace pochází z roku 1856. V centru Zdíkova stojí i... více
Nevelká ves (730 m) s kostelem sv. Petra a Pavla z poloviny 13. století, novogoticky upraveným koncem 19. století. Dochovalo se tu i několik tradičních pošumavských domů s dřevěným bedněním a polovalbovou střechou.
... více
Malebné horské město, postaletí marně „bojující“ se sousedními Prachaticemi o vůdčí roli v této oblasti, leží v nadmořské výšce 694 m v údolí Volyňky a na okolních strmých stráních, u významné obchodní cesty, která... více
Významná obec (805 m) na trase vimperské větve Zlaté stezky, poprvé uváděná v roce 1359. Později zanikla a v roce 1593 byla obnovena. V 16.–18. století bylo v provozu několik sklářských hutí. V roce 1726 byl na místě starší kaple... více
Horská obec (960 m) v sedle pod Boubínem a rekreační a lyžařské centrum s řadou ubytovacích zařízení. Vznikla jako osada při sklářské huti v roce 1728 – do roku 1736 se zde vyrábělo tabulové, zrcadlové a bílé sklo. Obdivovat... více
Dřevem voní jedna z nejstarších šumavských osad (900 m), dnes součást Vimperka – tradičně slouží k nakládání kmenů, dopravených sem z odlehlejších částí Šumavy. Místní železniční stanice je oblíbená k nástupům na... více
Dříve Kunžvart (800 m) obec na potoce Častá pod horou Strážný je významným silničním přechodem do Německa. Obec byla založenav roce 1689 na vimperské větvi Zlaté stezky a dnes tady spíš než historické památky najdeme... více
Horská obec (765 m), položená na svazích Mařského vrchu a poprvé zmiňovaná v roce 1359, je pojmenována podle kostela sv. Maří Magdalény. Původně gotická svatyně byla v 18. století barokně přestavěna – dochovaly se některé gotické prvky jako... více
Městská památková rezervace, město, jehož tvář modelovalo především období renesance, historické domy se sgrafitovou výzdobou, působivé části starého opevnění – to všechno jsou Prachatice (11 790 obyvatel), ležící v... více
Obec (665 m) se starým vladyckým a později panským sídlem se poprvé uvádí v roce 1384. Zřejmě zde již v té době stála i tvrz, písemně uvedená až v roce 1538. Ta byla později upravena na sýpku. Mezi majiteli se... více
Obec (758 m) v sedle pod Rohanovským vrchem vznikla při kolonizaci kraje klášterem ve Zlaté Koruně ve 14. století, poprvé je uváděna v roce 1317. Z doby založení obce pochází gotický kostel Nanebevzetí P. Marie,... více
Osada (605 m), místní část obce Záblatí, při romantickém Křišťanovickém rybníku (17 ha) s příjemnou rašelinnou vodou, upravenými plážemi a oblíbeným autokempem.
Více se dočtete v tištěných... více
Obec (762 m) na rozhraní Šumavského podhůří a Blanského lesa, poprvé písemně uváděná v roce 1310. Původně gotický kostel sv. Bartoloměje byl několikrát upraven, hlavně barokně v letech 1687 – 90. V roce 1878 byla zvýšena a... více
Malebná obec (663 m) nás přivábí hlavně pěknou lidovou architekturou – však zde také byla vyhlášena vesnická památková zóna. Objevíme tu pozoruhodný soubor roubených domů špýcharového typu a mladších zděných statků ve stylu... více
Vysoko položená ves (885 m) u silnice v sedle mezi Libínem a Volovickým vrchem, poprvé zmiňovaná v roce 1351 na trase Zlaté stezky. Pozdně gotický kostel sv. Anny ze 16. století byl v roce 1732 barokně přestavěn. Kolorit vsi dotvářejí... více
Vlastní opevnění mívala obec (593 m) původně dokonce městys nad pravým břehem Blanice, patřící ke hradu Hus a poprvé zmiňovaná v roce 1359. Z opevnění se ale nic nedochovalo. Uprostřed návsi stojí gotický kostel sv. Jana... více
Příjemné horské město a letovisko Volary (4 015 obyvatel), ležící v mělké kotlině Volarského potoka v nadmořské výšce 760 m, je půvabnou branou do romantické části Šumavy. Díky ojedinělé architektuře alpských volarských... více
Osada (828 m) v mělkém údolí horního rohu Blanice, na okraji Vojenského výcvikového prostoru Boletice, místní část Křišťanova. V letech1808 –1945 zde byla v provozu sklárna. V letech1918 – 63 fungovala úzkokolejná lesní... více
V půvabném místě v údolí Studené Vltavy na okraji Vltavského luhu leží osada (745 m), část obce Stožec. Původně zde stála jen Paleczkova hájovna. Místo trochu ožilo v roce 1910, kdy bylo vybudováno nádraží v místě, kde se spojily... více
Prvním místem odpočinku soumarů na Zlaté stezce bývala půvabná horská osada (925 m), dnes součást obce Stožec. Však také její jméno prý pochází od dřevěných koryt (žlebů), z nichž zvířata hasila žízeň. Místo bylo osídleno... více
Nejkrásnější soubor volarských alpských domů najdeme logicky ve Volarech – a pak v Dobré (760 m), založené v roce 1816, dnes patřící pod obec Stožec, a od roku 1995 vesnické památkové rezervaci. Na rozdíl od Volar jsou domy v... více
Vysoko položená horská obec (925 m) na okraji Vojenského výcvikového prostoru Boletice. Stojí tu klasicistní kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš z let 1798–99.
Více se dočtete v tištěných turistických... více
Zajímavá obec (765 m) se slavnými sklářskými tradicemi vznikla jako osada právě při sklářské huti, kterou v roce 1833 založil podnikatel Jan Meyer. V roce 1836 začala pracovat druhá pec. Zaměstnáno tu bylo 120 sklářů a také brusičů... více
Mohutné zděné šumavské statky jsou typické pro horskou vesnici (790 m), místní část Volar. Kaple P. Marie z roku 1860 byla obnovena a znovu vysvěcena v roce 1993.
Více se dočtete v tištěných turistických... více
Osada (815 m) v údolí Studené Vltavy na česko-německé hranici, část obce Stožec. Založena po roce 1800 knížetem Schwarzenberkem jako protiváha bavorského Haidmühle na frekventovaném hraničním přechodu.Po roce 1945 prakticky zanikla,... více
Nevelká ves (750 m), místní část Nové Pece, se poprvé uvádí v roce 1393 jako majetek zlatokorunského kláštera. Výraznou dominantou je pozdně barokní kostel sv. Anny z let 1788–91, s věží přistavěnou v roce 1903.
Více se... více
Horská obec (780 m) dnes převážně rekreačního charakteru na pravém břehu Studené Vltavy na úpatí stejnojmenné hory v Národním Parku Šumava, poprvé doložená v roce 1581 jako osada dřevařů a zemědělců, ukrytá uprostřed hlubokých... více
Osada (815 m) (místní část Lenory) pod svahy Boubína, poprvé uváděná v roce 1359. V roce 1404 tady byla postavena kaple s poustevnou, po jejím zániku v roce 1580 poplužní dvorec a v roce 1750 lovecký zámeček, upravený později na... více
Podhorská obec (786 m) se poprvé uvádí v roce 1388, již v roce 1395 patřila klášteru Zlatá Koruna. Původně gotický kostel sv. Kateřiny ze14. století byl zcela přebudován barokně po požáru vsi v roce 1738. Fara bývala součástí starého... více
Horská obec a letovisko (737 m) na samém konci vzdutí Lipenské přehrady, na jejím pravém břehu, vznikla jako dřevařská osada až na konci 17. století, poprvé se připomíná v roce 1686. Její význam vzrostl po dokončení... více
Též Jelení Vrchy, malebná osada (870 m) ukrytá v lesích při Schwarzenberském kanálu v závěru Jelenského údolí pod Jezerní horou, část obce Nová Pec. Založil ji v roce 1794 kníže Josef II. ze Schwarzenberka. Tvoří ji... více
Z větší části zaniklá ves (820 m) u Schwarzenberského kanálu nedaleko rakouské hranice v odlehlé krajině na pravém břehu Lipenské přehrady, obklopená rašelinnými loukami a prameništi. Byla založena v 17. století jako osada dřevařů... více
Horská obec (775 m) na levém břehu Vltavy při konci vzdutí Lipenské přehrady, připomínaná v roce 1360. Založili ji zlatokorunští cisterciáci, kteří o ni až do roku 1395 vedli (nakonec vítězný) spor s proboštstvím vyšehradským, na... více
Malé město ( 2 300 obyvatel), položené v mírném svahu v nadmořské výšce 776 m pod návrším Dobrá Voda na levém břehu Lipenské přehrady, dnes vyhledávané letovisko a středisko turistického ruchu, největší obec v prostoru Lipenské... více
Poměrně velká obec a významné letovisko (728 m) na levém břehu lipenského přehradního jezera. Původně česká osada, připomínaná roku 1268, se v 16. století germanizovala a změnila jméno na Schwarzbach. Bývala majetkem... více
Bývalé městečko, dnes rekreační osada (723 m) na poloostrově, ze tří stran obklopeném vodami Lipenské přehrady, místní část Černé v Pošumaví. Prvotní ves založena roku 1268 na levém břehu Vltavy, v roce 1350 povýšena... více
Bývalé městečko (674 m), dnes obec v řídce osídlené krajině nad potokem Polečnice, které se v písemných pramenech poprvé zmiňuje v roce 1272, městská památková zóna.Od roku 1290 majetek vyšebrodského kláštera. Koncem třicetileté... více
Vesnice (780 m) ve svahu nad Perneckým potokem na levém břehu přehrady, co by „kamenem dohodil“ od hranice Vojenského výcvikového prostoru Boletice, místní část Horní Plané, vesnická památková zóna. Je vzácně dochovaným... více
Malebný městys (708 m) a významné centrum rekreace na poloostrově na levém břehu Lipenské přehrady pod kopcem Marta. Vznikl na kdysi významné cestě z Rakouska do Čech zásluhou Vítkovců, býval hospodářským a obchodním centrem... více
Rekreační obec (776 m) na levém břehu řeky u hráze vodního díla Lipno, původně dřevařská osada v údolí Vltavy, uváděná v roce 1530. V 18.a 19. století se tu rozebíraly vory, které připlouvaly po horním toku, a koňskými povozy,... více
Průmyslová obec (663 m) v hlubokém údolí na obou březích Vltavy. Její prudký rozvoj nastal koncem 19. století, kdy tu zahájila provoz papírna Vltavský mlýn, na přelomu 19. a 20. století zaměstnávala už 1 000 pracovníků. V činnosti... více
Obec a letovisko (755 m) na pravém břehu Lipenské přehrady. Původně tu žili poustevníci pauláni, pro které tu dali Rožmberkové roku 1385 vystavět kapli, v letech 1515–23 nahrazenou pozdně gotickým kostelem sv. Filipa a... více
Vysoko položená horská víska (995 m) ve svahu jižně pod vrcholem Vítkova kamene v příhraniční oblasti nad pravým břehem Lipenské přehrady. Jméno má podle kostela sv. Tomáše, založeného goticky v polovině 14. století,... více
Vysoko položená obec (776 m) na mírně svažité planině v Šumavském podhůří. Původně trhová ves byla později povýšena na městečko, které si díky odlehlé poloze uchovalo poklidný venkovský ráz. Dominantou Světlíku... více
Město (571 m) s 2 600 obyvateli na pravém břehu Vltavy, s proslulým klášterem cisterciáků, založeným Rožmberky roku 1259, budovaným postupně až do18. století. Jádro (rajský dvůr s křížovou chodbou, opatství, kostel, obytné a... více
